Zelený kopce, vůně moře, kamenný zdi místy pokrytý mechem, útulný hospůdky a kavárny... vítejte v  Dùn Èideann, Edinburghu!

Jednoho studeného středečního večera se odlepujeme ve Vídni od země a za nějaké tři hodinky, přímo o půlnoci, přistáváme ve Skotsku. A hned tu máme první výzvu! Jestli čekáte, že se jedná o dopravení se uprostřed noci na hotel, pletete se. Výzva spočívá v nalezení co nejlepšího koutu letiště na přespání :D Bohužel, odletová hala je mezi 0:00 a 6:00 zavřená a tak ty nejlepší lavičky a křesílka nejsou dostupná. Nezbývá než sebou plácnout přímo na zem a i přes to světlo a cvičný požární poplach se zkusit prospat. A víte, co nás napadá až ráno? Že vlastníme malinkaté nafukovací karimatky, co by se v pohodě vlezly do našich malých baťůžků (letíme jen s příručákem) :D Co už :D 

Diardaoin (čtvrtek) tedy začínáme poněkud rozlámaní, ale na druhou stranu nadšení, že jsme ve Skotsku. Tramvají se dopravujeme do centra až na St. Andrew's a můžeme začít objevovat. Nemáme žádný konkrétní plán a tak se proplétáme uličkami, kocháme se kamennými baráčky a mlsně pokukujeme po snídani. Tu nakonec ulovíme přímo na Royal Mile (High Street) v The Coffee House (mapa) a dáme si kafe, čaj s mlíkem a scones. A hned je líp :) 

Sice venku víceméně pořád prší, ale to nám nezabrání vydat se na Free Tour, která startuje kousek od kavárny. Musím se přiznat, že jsem si nemyslela, že Skoti mají tak silný přízvuk, ale ANO, mají - občas našeho průvodce vážně nechytám :D Projdeme si ve skupince centrum, proběhneme kolem hradu, dostaneme pár tipů na hospody a rozloučíme se stylově na hřbitově. Konkrétně asi na tom nejznámějším edinburghském krchově - Grayfriars Kirkyard. Prý je tu pohřbeno víc jak 250 000 lidí (i když většina náhrobků už se dávno rozpadla) a za deště se nedoporučuje chodit mimo cestičky. Slovy průvodce: "...pak uklouznete na trávě a nebudete se stačit divit, když na vás z hlíny vykoukne něčí kost..." Brrrr.

K tomuto místu se váže příběh o pejskovi jménem Bobby - jeho sochu i náhrobek můžete navštívit. Jeho páníček kdysi dávno přišel do města za obživou a pracoval jako jakýsi obchůzkář - každou noc obcházel svoji trasu a kontroloval, jestli je vše v pořádku (včetně četných oběšenců houpajících se na šibenicích). Pes tedy chodil s ním, celé tři roky, než muž zemřel. Bobby ale svou "práci" nezabalil a chodil noc co noc po své trase víc než dalších deset let... 

Po Free Tour nám pěkně vyhládlo a tak zapadneme na Grass Market do hospody The Last Drop (mapa). A co jiného si dát, než národní skotské jídlo jménem haggis, pěkně s bramborami a zeleninovým pyré! Neznáte-li haggis, pak vám prozradím, že je to vlastně takové jelítko z ovčích vnitřností. A v kombinaci s whiskey omáčkou je fakt dobré :)

Na zbytek dne se jdeme zašít přímo do Edinburghského hradu. Ten se tyčí na mohutné vyvřelé skále nad městem a zespoda vypadá opravdu impozantně. I uvnitř je ale co obdivovat a objevovat. Po překonání hradeb na vás vykoukne spousta více-méně samostatných budov, která skrývají jednotlivé expozice - např. o klanech, válkách, vězení, panovnících atd. Nejstarší částí je pak Margaretina kaple. Celé si to tam můžete prolézt sami, všude je spousta cedulek a tak vám žádná informace neuteče. Pozor ale na otevírací dobu hradu. Měli jsme za to, že se zavírá v 17:00, jak se psalo na webu, ale už nejspíš v tu dobu najeli na zimní režim a z hradu nás vyšoupli o hodinu dřív. :D Ale i tak jsme stihli oběhnout všechno, byť ke konci už jsme fakt celkem běželi :D

A ještě než se přesuneme na hotel (Adelphi - web), dáme si večeři a moc dobrý pivko v Jeremiah's Taproom (mapa, web).

Dihaoine (pátek). Vychrupaní do růžova (narozdíl od předešlé noci) slupneme pár toustů s nutellou na pokoji ke snídani a klasickým červeným dvoupatrovým busem se přesouváme do přístavu. Dneska máme totiž rande u královny! A to přímo na její jachtě - HMY Britannia (mapa, web) - která byla 44 let jejím námořním domovem, jejím kouskem Británie kdekoli na světě. Uplula víc jak 1 milion námořních mil a navštívila nespočet míst. Od roku 1997 už ale kotví v Edinburghu a je přístupná veřejnosti po většinu roku. Máte tak skvělou možnost nahlédnout královně opravdu do obýváku - na žádném jiném místě spjatém s panovníky jsem neměla nikdy pocit, že jsem "u nich doma", tady to ale bylo naopak. A velmi příjemným bonusem je kavárna na horní palubě, kde si můžete dát kafe a sváču s výhledem na přístav a užít si tak ten svůj "royal moment" :) 

K naší radosti přestává odpoledne pršet. Vydáváme se na posilňující fish&chips v přístavní restauraci Fish Market (mapa, web) a pěšky a busem se přesouváme do Dean Village (mapa). Je to taková vesnička ve městě, postavená kolem roku 1880 pro dělníky. Projdete ji za chvilku, je maličká, ale stojí za to se jí pokochat :)

Fish Market...

Dean Village...

Večer už pak jen zajdeme na pivko, ulovíme ovčí vlněné svetry (jeden z těch užitečných must-have suvenýrů) a vděčně se zhroutíme do hotelové postele... 

Disathairne (sobota) vypadá, co se počasí týče, nadějně - neprší a dokonce místy vykukuje sluníčko. Autobusem se tentokrát přesouváme o trochu dále, ale stále v hranicích Edinburghu, a užíváme si ranní procházku u moře na Portobello beach. Tolik škeblí na jednom místě jsem ještě neviděla! :D

Poté se posouváme busem ještě o kousek dál. Projdeme od zastávky přes park a jako bychom najednou byli úplně někde jinde, jen ne ve velkoměstě. Před námi je travnatý svah a na něm nádherná zřícenina hradu - Craigmillar Castle (mapa, web). A kolem... nikdo. Opravdu, prolézáním hradních zákoutí jsme strávili víc, jak dvě hodiny, a za tu dobu jsme potkali jen dvě další dvojičky návštěvníků. Tady si vstupenky dopředu opravdu nemusíte kupovat :) Nezdá se to, ale hrad je rozsáhlý a má několik podlaží. Do většiny místností se dá volně vlézt, poučit se zakladatelích hradu, rodině Prestonů, ale třeba taky o skotské královně Marii, která na hradě nalezla na nějakou dobu útočiště. A pro milovníky knížek a seriálu Cizinka (Outlander) je tu bonus - hrad se vyskytl v seriálu jako věznice Ardsmuir (a v domečku s recepcí mají i pár fanouškovských suvenýrů) :)

Protože začíná hustě mžít, přehodnocujeme plány a výstup na Arhur's Seat odkládáme na zítřek. Namísto toho se přesouváme blíže k centru a obejdeme brány královské rezidence Palace of Hollyrood. Odtud pak zamíříme na jídlo do nejbližší pobočky podniku Oink (web) - mají fakt dobrý burgry s trhaným vepřovým (a na přání vám do něj přicpou i trochu haggisu) :)

Nečekaně slunečné odpoledne se rozhodneme strávit na kopci jménem Calton Hill. Jedná se o kopec s přehršlem nejrůznějších monumentů a památníků, observatoří a taky parádním výhledem na Edinburgh samotný. Kupujeme si ve stánku kafe, uvelebíme se na zídce a kocháme se výhledem a duhou. 

Pak už si jen tak brouzdáme podvečerním městem, prošmejdíme pár strašidelných hřbitovů a giftshopů, okoukneme lightshow na hradě, sem tam okusíme v náhodné hospodě pivo a celí uondaní došmajdáme až na hotel (po trochu neplánované večeři v polské restauraci :D). 

Victoria street...

Latha na Sabaid (neděle) aneb poslední den je tu! Dvoupatrový autobus nás tentokrát veze až k Palace of Hollyrood, odkud začíná nejočekávanější položka celé akce - výšlap na kopec Arthur's Seat! Ten se nachází v rozsáhlém Hollyrood parku, který je moc hezkým reprezentantem skotské přírody. Jasně, někde na Vysočině uprostřed Skotska, daleko od civilizace, to bude určitě krásnější, ale nemáte-li zrovna možnost se vydat nikam dál, pak je Hollyrood Park moc hezkou příležitostí, jak alespoň trochu okusit skotské kopečky. Výšlap je to ale docela slušný a zabere nám necelou hodinku. Samotná špička kopce je holou skálou a za mokra se místy dost smeká. Stylově, při dosažení vrcholu, začíná pršet :D Už už se obracíme k sestupu, když si to najednou počasí rozmyslí a najednou vysvitne sluníčko. Skotské počasí prostě neví, co chce :D 

Trasa: https://mapy.cz/s/cajumudoka

Cestou nazpět se ale rozprší doopravdy a dost hustě. Zamýšlenou cestu tedy zkracujeme a vracíme se co nejvíc napřímo do města a utíkáme se schovat na skotskou snídani a kafe do Deacon's House Café (mapa, web). Kavárna je pojmenovaná po Williamu Brodiem, výrobci luxusního nábytku, který si dělal kopie klíčů od domů svých zákazníků a po nocích je chodil vykrádat.

Posilněni se vydáváme do ulic. Obejdeme zespoda celý edinburghský hrad, pokocháme se dvěma kostely (St. John's Scottish Episcopal Church a The Parish Church of St Cuthbert) a hřbitovy, užijeme si slunečné chvilky u hradu, ochutnáme pivo u Devil's Advocate (mapa, web) a v Bow Baru (mapa, web) a naposledy zajdeme na haggis do Haggis Box (mapa, web). Taky okoukneme několik pouličních představení na High Street, prolezeme pár Harry Potter obchodů a večer zakončíme v jednom z mála už otevřených vánočních stánků se svařákem :)

Diluan (pondělí). Odjezd. Fňuk. Nechce se nám, ale letadlo nepočká. Tramvají se z centra přesouváme na letiště, kde nás čeká poslední skotská snídaně a pak už jen frčíme do Bratislavy a následně i zpátky do Brna... a v baťůžku, kromě ovčí šály, schovanou i touhu se tam zase jednou vrátit...

Mar sin leat,  Dùn Èideann!

Vaše Jíťa :)

Zajímavosti, odkazy, tipy: 

• Skotská Gaelština: 
• https://gaelicgrammar.org/~gaelic/mediawiki/index.php
• https://owlcation.com/humanities/Scots-Gaelic-words-and-phrases
• Haggis: https://cs.wikipedia.org/wiki/Haggis
• Divoký haggis: https://en.wikipedia.org/wiki/Wild_haggis - mýtické zvířátko skotské vysočiny s jedním párem nožek delším a druhým kratším, to aby se mu dobře běhalo po svazích skotských kopců, ovšem jen v jednom směru. Jakmile se pokusí běžet směrem opačným a má kratší pár nožek ze svahu dolů, skutálí se a je sežrán predátory.
• V autobusech se dá platit kartou přímo pípnutím u řidiče, na konci dne se vám pak strhne částka za "ideální" jízdenku.
• Mezi letištěm a centrem jezdí tramvaj nebo autobus, jízdenka se dá koupit v automatu na nástupišti nebo přes web:
• https://edinburghtrams.com/
• https://www.lothianbuses.com/
• appka do mobilu: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.lothianbuses.lothianbuses
• Dobří lidé města Edinburgu aneb ztráty a nálezy. Povedlo se mi v jednom z autobusů ztratit můj milovaný zimní kulich. Zdeptaná nastalou situací jsem ovšem objevila stránku Ztrát a Nálezů https://www.lothianbuses.com/lost-property/, kam je možné do formuláře napsat, co a kdy a kde jste ztratili. Nečekala jsem to, ale kulich se opravdu našel, sotva jsme přistáli v Bratislavě, už jsem měla email o tom, že na mě čeká na pobočce Lothianu. Každopádně, konec tenhle příběh ještě nemá, protože se snažím Lothianu dopsat, aby mi ho poslali do Česka, což tvrdili, že je možné, ovšem zatím od nich nemám žádnou další reakci. Ale stále je naděje, že to vyjde :D
• Normálními britskými librami v pohodě zaplatíte, papírové se vám ale možná vrátí trochu jiné, skotské. Mělo by s nimi jít v pohodě zaplatit i všude jinde v UK, ale když budete chtít, určitě vám je v bance vymění za ty "obyčejné britské".
• https://en.wikipedia.org/wiki/Banknotes_of_Scotland
• https://blog.continentalcurrency.ca/scottish-vs-british-pound/
• Doporučuju koupit si vstupenky předem na známá místa - HMY Britannia, hrad, Palace of Hollyrood. 
• V hospodách se pro pivo mnohdy chodí přímo na bar
•  Chcete-li si pořídit skotskou ovčí šálu, kupte si ji, je to hezký a záhřevný suvenýr. V obchodech stojí všude zhruba stejně, libra sem, libra tam, a najdete ji v nespočtu barevných kombinací a v určitě vám nebude nevyužitě ležet v šuflíku :)
• Edinburgh vlastně není tak velký, jak vypadá, všechno je hned vedle sebe
• Závěrem chci moc poděkovat za tipy, které jste mi napsali k předchozímu článku, hodily se nám! <3